Kontaktní informace

Kontaktní adresa:
Obec Rohozná
Rohozná 264
569 72 ROHOZNÁ
IČ  00277274

Telefon: +420 461 595 176, +420 736 633 776
E-mail: info@rohozna.cz, starosta@rohozna.cz

Počasí
Partly cloudy
Pátek
Cloudy
Sobota
Partly cloudy
Neděle
Heavy rain

Historie

Historie obce je spojena s kolonizací horního toku Křetínky v 1. polovině 13. století, jejímž centrem byl nově postavený hrad Svojanov. Ten měl dvojí úlohu: odrazit nepřátele pronikající z Moravy do Čech – ostatně skalní soutěsce nedaleko Bohuňova se dodnes říká „Moravská brána“ - a chránit „Trstenickou stezku“, která prý, podle některých autorů, procházela katastrem obce . První písemná zpráva o hradu však pochází z roku 1287, kdy jej jako dědictví po své manželce, královně-vdově Kunhutě, získal na krátkou dobu Záviš z Falkenštejna.

Rohozná do psané historie vstupuje v roce 1349 v souvislosti s farnostmi Litomyšlského biskupství. Nejstarší historickou památkou v Rohozné je kostel sv. Erasma-biskupa, který byl postaven někdy v první třetině 14. století, jak dokládá polygonální kněžiště kostela. V kostele se zachoval původní gotický presbytář s pozůstatky fresek (14. stol.), gotická křtitelnice a zvony z konce 14. a 15. stol. S výjimkou krátkého období let 1557-1583 byla obec stálou součástí svojanovského panství.

Osada Manova Lhotaje poprvé zmiňována v roce 1557 . Její název je odvozován od jakéhosi rytíře Mana (spíše rytíře-mana), který měl být údajně pohřben v Rohozenském kostele. Pro manský systém hradu Svojanova však nejsou žádné doklady.


Soupis obyvatel podle víry z roku 1651 udává, že v obci bylo 72 obyvatel, vše katolické víry, starších 14 let.

První škola vznikla v obci roku 1781.

Po roce 1820 majitel svojanovského panství usadil na pozemcích Rohozenského dvora v horní části Rohozné německé osadníky z okolních obcí Svitavska, tzv. familianty. S nimiž se pojí lidový název této části obce „Familie“, úřední název však byl Nová Rohozná.

Rohozná byla největší českou obcí někdejšího poličského okresu. Sčítání lidu v roce 1921 udává 2 054 obyvatel (Polička 5 046) a 308 domů. Počátkem roku 1945 žilo v přelidněné obci 2 560 osob v 380 domech. Krátce po konci II. světové války odešla zhruba polovina obyvatel do sousedních obcí a Svitav osídlit zemědělské usedlosti a domy po odsunutých Němcích. Počet obyvatel Rohozné do konce roku 1945 klesl na 1 170. Při sčítání lidu v roce 2001 měla Rohozná 723 obyvatel.

Český statistický úřad uvádí, že k 1. 1. 2015 měla Rohozná 631 obyvatel (304 mužů a 327 žen).

Znak obce
Obci byl udělen obecní znak, který byl spolu s praporem vysvěcen dne 25. září 2010. Lev v levé polovině štítu naznačuje sepětí obce s královským hradem Svojanovem i to, že v celé své historii byla obcí českou, vklíněnou mezi obce převážně německé - tomu odpovídají i převažující barvy obecního znaku. Jelikož pro rákos v pravé polovině štítu neexistuje heraldická figura, byla ve znaku použita nejbližší podobná rostlina – orobinec v přírodních barvách. Skutečnost pramenišť, vody a čistého životního prostředí zdůrazňují modrobílé pruhy v patě znaku.


 

Původ názvu Rohozná

Jméno Rohozná je odvozeno od slova "rogoz", rákos. Je to přídavné jméno utvořené běžným způsobem. Ženský rod získalo tak, že bylo spojováno se slovy voda, louka, ves. Rohozná je tedy vlastně „rákosová ves“. Rákos rostl na bažinách a prameništích kolem Rohozenského potoka, které se proměnily v řadu rybníků. Starobylé slovo "rogoz" se dá najít v různé podobě ve všech slovanských jazycích.

V současné době v ČR najdeme ještě obec Rohoznou u Jihlavy, ves Rohozná je místní část Trhové Kamenice a další Rohozná, rovněž malá vesnice, je část Oseka u Strakonic. Slovenská Rohozná, místní část Brezna (dříve Brezno nad Hronom), je známá tím, že na zdejším záložním letišti za Slovenského národního povstání přistála část letadel 2.čs. paradesantní brigády.